Výmaz věcného břemene z důvodu úmrtí oprávněné osoby 

K výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí dochází na základě návrhu na vklad. V běžné praxi postačuje doložit listinu prokazující zánik práva, tj. prohlášení vlastníka nemovitosti o úmrtí oprávněného, za současného doložení úmrtního listu. To však neplatí, pokud jde o výmaz velmi starých (tzv. promlčených) věcných břemen. 

Systém identifikace osob tak, jak ho známe dnes, tj. za pomoci rodných čísel, byl v Československu plošně zaveden od roku 1954. Do té doby byly osoby identifikovány pouze jménem, příjmením a místem trvalého pobytu, a to i pro účely zápisu v pozemkových knihách. Totožnou identifikaci osob nalezneme i v notářském zápise, kterým bylo věcné břemeno historicky zřízeno. Rodné číslo zpravidla chybí i v úmrtním listu.

Pokud je oprávněný z věcného břemene v katastru nemovitostí identifikován pouze za pomoci těchto údajů a není možná jeho řádná identifikace, hovoříme o „promlčeném“ věcném břemeni. Za dané situace nepostačí k výmazu věcného břemene běžné prohlášení vlastníka nemovitosti, nýbrž je třeba ohlášení vlastníka nemovitosti, k níž je promlčené věcné břemeno zapsáno, o tom, že věcné břemeno není více než 10 let vykonáváno, sepsaného ve formě notářského zápisu.

Zatímco běžný výmaz věcného břemene je administrativně poměrně jednoduchý, u velmi starých zápisů, kde chybí přesná identifikace oprávněného, se jedná o složitější proces, který vyžaduje součinnost notáře. 

Včasná kontrola a řešení těchto historických zápisů může vlastníka uchránit před komplikacemi při prodeji či převodu nemovitosti a přispívá k tomu, aby evidence katastru odpovídala skutečnému právnímu stavu.